Ahojda,
no bylo to teda složitější, než jsem čekala – hahááááá…
Takže něco o mě – asi jsem teda překročila limit 2-3 věty, nooo:
Vždycky jsem měla k tvoření všeho druhu tak nějak blízko… za nákladce ZUŠka, na střední ZUŠka… pak dlooooouhá pauza… a nakonec přišla před 4 lety nabídka jet na plenér k Danielovi, přijel Kuba s balíkem hlíny… no a bylo vymalováno!!! Dneska už se tvoření stalo součástí každého dne, i když třeba nemám hlínu přímo v ruce, stále se mi v hlavě nějaká hmota hněte 😉 😉 😉 Od plácání si mističek v obýváku jsem se posunula přes různé větší i menší věci až ke keramickému kruhu, který teď už 14 dní trůní v naší garáži – další výzva, tak hurá na ní… Všechno jde, jen se tomu musí člověk otevřít…
Tak asi tak… nebo jinak… jak chceš…
Pro pobavení ti posílám fotku, kde to vlastně všechno začalo… Vždyť nebýt tebe… viš jak… asi jsme se měli potkat…
a ještě přikládám pár dalších fotek, jestli chceš, použij… Jsem teď úplně překvapená, jaký věci už jsem vlastně udělala… 😉 😉 😉
díky za zavolání a těším se… fakt… moc!
